Pobyt „Bouráka Toma“ u nás byl poměrně krátký. Tenhle malý roztomilý plyšáček se k nám dostal ze spolku Psí senioři v nouzi, kde o jeho adopci nebyl takřka zájem. Nebylo se moc čemu divit, Tomášek byl pěknej drsňák. Ve svém pokročilém věku se teprve učil, že dotyky a mazlení nebolí a jsou docela fajn. Že při koupaní, čištění očiček nebo stříhání drápu ho skutečně nechcete zabít…
Tenhle kluk si totiž v minulosti doslova prošel peklem. Celý předchozí život si ho panička-alkoholička pletla s kopacím míčem. A tak nebylo divu, že často udělal kvůli zdravotním problémům loužičku nebo jak slyšel křik a rozklepal se, začal brečet a čekal ránu. Jenže ta už nikdy nepřišla!
Tomášek začal zjišťovat, že život může být i plný lásky, péče a hlavně trpělivosti. Postupně tak roztával a začínal si i rozverně hrát, nejvíc ho bavilo lovení ptáčků na zahradě, a mohl tak konečně zapomenout na svá dřívější trápení.
Tomášek k nám přišel už jako “trochu mimoň” žijící si ve vlastním světě. Problémy s hlavičkou se stupňovaly až do okamžiku, kdy prakticky nevnímal svět…
