Amálku jsme do Bubáčkova přijali v srpnu 2025 ve spolupráci s útulkem Dogsy.
Příběh Amálky je vlastně zcela učebnicový. Přestože neměla zřejmě úplně špatný život, kdysi, žila v paneláku s paničkou, která ji měla ráda, jenže jenom ta láska prostě nestačí…
Paní měla Amálku od štěněte, pořídila si ji však v důchodovém věku a samozřejmě po dalších 14-ti letech, už velice stará paní zvládala péči sotva o sebe, natož o Amálku. Příbuzní, kteří se o ni měli následně postarat, se zachovali „klasickým“ způsobem, odvezli ji do útulku se zdůvodněním, že Amálka, která se u nás v azylu kamarádí s jinými pejsky a chodí pomaličku, prý nemá ráda psy a tahá na vodítku, byť ve skutečnosti sotva chodila.
Amálka měla bohužel dlouhodobě a vážně zanedbanou veterinární péči. Majitelka ji nezvládla a příbuzní to nebyli ochotní řešit. Amálka měla doslova shnilou polovinu tlamy, veliký zánět, nebyla už schopná se pomalu ani normálně najíst. V bříšku měla nádory. Také záda byla ve velice špatném stavu, kromě stařeckých vad tam byl i zánět, který tam dost možná doputoval od dlouho neřešeného zánětu v tlamě.
Psí babička musela žít dlouhodobě s obrovskými bolestmi po celém těle a velmi trpěla.
Aktuálně je u nás již po operaci zubů, každý den dostávala injekčně antibiotika a silná analgetika. Stav zad je po hospitalizaci na klinice, kdy došlo k ošklivému skřípnutí nervu, již také stabilizovaný. Nádory v břiše nebylo možné odoperovat, Amálka na operaci neměla doteď sílu, ale věříme, že v blízké době se to zlepší.
Amálku se nám nakonec podařilo po obrovské snaze a asi milionu různých pokusů a variant rozkrmit, nyní již má mnohem silnější tělíčko než na začátku, dobře jí, a je i v podstatně lepším psychickém stavu.
Amálce byla diagnostikována rakovina v pokročilém stádiu. Je až neuvěřitelné, jak se navzdory všem vážným zdravotním problémům dokáže Amálka stále radovat ze života, moc ji baví krátké procházky, kamarádí se s ostatními pejsky, pusinkuje nás a spinká nadšeně s plyšáky, objevila také znovu zájem o různé dobroty a neskutečně ji fascinuje zapnutá pračka.
Bojovali jsme, co to šlo. A pořád jsme někde v hloubi duše věřili, že tenhle boj vyhrajeme.
Amálko, byla jsi ohromná bojovnice, rakovina Tě ale nakonec porazila na plné čáře.
